Princezno neplakej
Princezno smutná,
zatanči v kaluži krve,
v pokoji bílém jak lilie,
už dávno to není pravda…
Princezno tak ukaž svou bolest a žal,
celýmu světu na obdiv,
já vím, bolí to bolí,
kdo z tebe udělal příšerné stvoření?
Princezno, kdes nechala střevíčky
a úsměv přibitý na tváři?
Co se to s tebou jen stalo?
Snad slzy smyly tvou pravou tvář…
Korunka z hlavy spadla
- na kousky rozbitá,
šaty roztrhané na cáry
- v kaluži smáčené,
jen bosá a nahá vracíš se domů…
Na hlavu přiletěla mokrá houba od tabule,
flusanec na záda a rána pěstí…
po célé místnosti se rozléhá křik a pláč,
divné... nikdo neslyší...
Princezno neplakej,
celej svět usoudil,
že nemáš proč,
právě jsi byla odsouzena k trestu smrti...