Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obžalovaná

8. 5. 2008
Na rozkvetlých lukách padají kapičky rosy,
pamatuješ jak běhávali jsme tam bosy?
Jenže už zhaslo slunce a vítr sfoukl svíčku,
proč jen mám zase slzy na krajíčku?

A utichl hluk, jen slabý šum se kolem nás line,
nedá mi spát, to černé svědomí, mé duše vinné.
Jak stírací los a prohraná sázka,
ta loterie, jenž říkávala jsem jí láska...

I rouzpoutalo se ticho na mojí duši,
zatím snad ještě nikdo netuší,
že bolest a žal krutě mě rdousí
a zubatá už pomalu kosu brousí...

Obžalovaná vstaňte!
Porota Vás shledala vinnou...
Byla jste odsouzena k trestu smrti...
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář