Glaukom
19. 12. 2007
U ranního rozbřesku,
ten krásnej sluneční svit,
bejvávaly
to skvělý rána,
celej svět zářil,
tak jako kdysi já,
když jako děti
chodily jsme do školy
a čekaly na lepší zítřek,
- dneska už neoslním...
Nějak se mi zastřel obzor,
to ten zákal,
ta malá kružnice,
točí se
točí
a výhled se zmenšil,
další den, co svírá mě užší okruh,
když
zatajil se dech,
tak kruci rozsviťte už někdo!
Jak chodící
nemocnice,
bez šance,
bez konce,
zvykám si, na tu tvojí zasraně
zelenou barvu...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář